Zdroj: kryptoguru.cz – AI ilustrace (OpenAI)
Robert Kiyosaki znovu upozornil na rychle rostoucí zadlužení Spojených států a vysvětlil, jak před znehodnocováním peněz chrání svůj majetek. Jeho strategie stojí na drahých kovech, Bitcoinu a v posledních letech také Ethereu. Nejde přitom o krátkodobou reakci na současnou situaci. Některá z těchto aktiv podle svých slov hromadí více než šest desetiletí.
Kiyosaki ukázal strategii, kterou používá desítky let
Autor knihy Bohatý táta, chudý táta Robert Kiyosaki zveřejnil 25. července na síti X pohled na strategii, kterou dlouhodobě používá k ochraně svého majetku. Hlavním důvodem je jeho nedůvěra k hotovosti a měnovému systému založenému na rostoucím zadlužování.
Kiyosaki upozornil především na vývoj amerického státního dluhu. Před globální finanční krizí v roce 2008 dosahoval přibližně 9,5 bilionu dolarů, zatímco dnes se blíží 39 bilionům dolarů.
Právě tempo zadlužování společně s tvorbou nových peněz podle něj postupně oslabuje kupní sílu měny. Proto místo velkých hotovostních rezerv dlouhodobě preferuje aktiva, jejichž nabídku nelze jednoduše navyšovat rozhodnutím centrální banky nebo vlády.
Od stříbra až k Bitcoinu a Ethereu
Jeho přístup se vytvářel postupně. Stříbro podle svých slov nakupuje už od roku 1965 a zlato od roku 1971. Bitcoin přidal v roce 2012 a Ethereum v roce 2022.
Tato časová osa dobře ukazuje, že kryptoměny v jeho strategii nenahradily drahé kovy. Spíše rozšířily skupinu aktiv, která považuje za ochranu před inflací, růstem dluhu a dlouhodobým znehodnocováním fiat měn.
Část drahých kovů navíc Kiyosaki uchovává v zahraničních trezorech. Důvodem jsou jeho obavy, že by stát mohl v krajním případě zasáhnout do soukromého vlastnictví zlata.
Já bych zde oddělil dvě věci. Kiyosakiho dlouhodobá preference omezených aktiv je konzistentní, jeho scénáře budoucího vývoje ekonomiky jsou však podstatně kontroverznější. Opakovaně totiž očekává mnohem hlubší finanční problémy, než předpokládá většina trhu.
Americký dluh zůstává v centru pozornosti
Obavy z fiskální situace Spojených států přitom nejsou omezené pouze na Kiyosakiho. Investoři sledují vysoké rozpočtové deficity, rostoucí náklady na obsluhu dluhu a stále větší objem státních dluhopisů, které musí americké ministerstvo financí umisťovat na trh.
Kiyosaki jde ve své interpretaci ještě dál. Tvrdí, že kombinace zadlužování, inflace a dlouhodobě uvolněných finančních podmínek vytvořila takzvanou „Everything Bubble“, tedy prostředí, ve kterém levný kapitál nafoukl ceny akcií, dluhopisů, nemovitostí i dalších aktiv.
Podle jeho pohledu tak problém nespočívá pouze v ocenění jednotlivých trhů. Riziko vidí v samotném finančním systému a jeho závislosti na dluhu.
Velký propad v letech 2026 až 2027?
Kiyosaki v posledních měsících znovu varoval před možností výrazné tržní korekce v období 2026 až 2027. Za hlavní zdroje rizika považuje nadměrné zadlužení a dlouhodobou měnovou expanzi.
Propad trhů ale nevnímá pouze jako hrozbu. Naopak jej považuje za příležitost, kdy mohou investoři získat kvalitní aktiva za výrazně nižší ceny. Stejný princip prosazuje dlouhodobě i ve svých knihách.
Jeho základní filozofie se proto příliš nemění bez ohledu na aktuální fázi trhu. Zlato, stříbro, Bitcoin a nověji Ethereum zůstávají čtyřmi pilíři jeho strategie ochrany majetku.
Závěrečný komentář
Na Kiyosakiho názorech je podle mě zajímavější samotná strategie než jeho opakované předpovědi velkého krachu. Přesné načasování finanční krize je mimořádně obtížné a dramatické scénáře se mohou roky nenaplnit.
Podstatnější je otázka, kterou jeho přístup otevírá. Americký státní dluh během necelých dvou desetiletí několikanásobně vzrostl a investoři musí řešit, jak dlouhodobě chránit kupní sílu kapitálu. Kiyosaki na tuto otázku odpovídá už desítky let stejně. Raději vlastní aktiva než velké množství hotovosti.
Bitcoin a Ethereum do této strategie vstoupily až později, ale dnes mají vedle drahých kovů pevné místo. To zároveň ukazuje, jak se kryptoměny pro část investorů posunuly od spekulativního experimentu k aktivům, která používají jako součást dlouhodobé diverzifikace.
Zdroj: finbold.com
